Glosář - záchrana dat, obnova dat

BIOS (Basic Input-Output System, česky základní vstupně-výstupní systém) je firmware, který po startu počítače inicializuje jeho hardwarové komponenty a umožňuje správnou komunikaci mezi hardwarem a softwarem. BIOS je zodpovědný za zjištění, testování a inicializaci hardwarových komponent při spuštění počítače, díky čemuž může operační systém převzít kontrolu nad počítačem.

eMMC je standard, který kombinuje NAND flash paměť a řadič (controller) do jednoho čipu, což snižuje celkové náklady na výrobu zařízení. Používá 8bitové rozhraní s jedním kanálem pro přenos dat, což omezuje rychlost čtení a zápisu. eMMC podporuje pouze jednu operaci čtení nebo zápisu v jednom okamžiku (half-duplex). Typické rychlosti čtení a zápisu eMMC se pohybují v rozmezí 100-250 MB/s. Čipy typu eMMC se zpravidla používají ve střední a nižší třídě mobilních telefonů, tabletů a jiných podobných aplikacích (vestavěných systémech). eMMC tak nalezneme zejména v zařízeních, kde není prioritou vyšší výkon. Současný standard eMMC je v. 5.1.

exFAT (Extended File Allocation Table) je souborový systém určený především pro flash paměťi a další digitální média. Byl vyvinut společností Microsoft a poprvé představen v roce 2006 jako součást Windows CE 6.0. 

JEDEC, což je zkratka pro Joint Electron Device Engineering Council, je nezisková organizace, která se specializuje na vývoj a udržování technických standardů pro polovodičový průmysl. JEDEC byl založen v roce 1958 a původně byl součástí organizace Electronic Industries Alliance (EIA). Dnes je JEDEC nezávislou organizací, která zahrnuje více než 300 členských společností z celého světa.

 JTAG je zkratka pro Join Test Action Group, tedy způsob standardizovaného testovacího přístupu k integrovaným obvodům definovaného normou IEEE 1149.1 z roku 1990. Není nikterak striktní, avšak určuje způsob, jakým mohou být testovací logické obvody zařazeny do integrovaných obvodů již osazených základních desek a testovat propojení mezi jednotlivými komponentami. JTAG komunikuje pomocí 5 pinů TDI, TDO, TCK, TMS, TRST (a GND).

LUKS je metoda šifrování disků používaná především v Linuxu a jedná se o zkratku Linux Unified Key Setup. Za jejím zrodem stál v roce 2004 Clemens Fruhwirth. LUKS se vyznačuje nezávislostí na platformě a tím použitelností v různých nástrojích a prostředích, což usnadňuje kompatibilitu mezi různými programy a zajišťuje implementaci správy hesel zdokumentovaným a bezpečným způsobem. LUKS jako backend pro šifrování disku využívá dm-crypt, který je součástí linuxového jádra od verze 2.6.

NAS je zkratka pro Network Attached Storage, volně přeloženo do češtiny síťové datové úložiště. Do NAS vkládáme jeden nebo více disků. S využitím více disků je možné sestavit diskové pole (RAID) a zvýšit tak zabezpečení ukládaných dat, případně zvětšit kapacitu. S NAS se nejčastěji setkáme v menších firmách a domácnostech a kromě funkce běžného souborového serveru obvykle disponuje řadou dalších funkcí, jako webový server, FTP, klient P2P sítí, různých multimediálních rozšíření atd.

Do roku 1984 existovaly paměti typu SRAM nebo DRAM. Jednalo se o volatilní typ paměti, který si bez napájení nedokázal uchovat svůj obsah, respektive jen omezenou dobu. Tento fakt se jal změnit Dr. Fujio Masuoka, který patrně někdy po roce 1970 (přesné datum není známo) pro společnost Toshiba započal výzkum a vývoj tranzistorové paměti, která by dokázala bity (data) uchovat i bez napájení. V roce 1984 Masuoka ve svém úsilí dosáhl úspěchu, když se mu podařilo vyvinout a do produkčního prostředí uvést flash paměť typu NOR.

Parkovací rampy slouží pevnému disku (HDD) pro bezpečné zaparkování čtecích hlav po vypnutí disku. Jsou umístěny mimo oblast datových ploten. Tato metoda bezpečného umístění čtecích hlav mimo datové plotny se používá patrně u všech moderních pevných disků. Dříve některé disky měly čtecí hlavy zaparkované ve středu datových ploten, ale od této metody z více důvodů výrobci disků upustili.

Rootování Androidu znamená získání administrátorských (root) oprávnění pro operační systém Android. V základu mají uživatelé Androidu omezený přístup k systémovým složkám a nastavením. Rootování umožňuje uživatelům získat plný přístup k celému systému, což jim umožňuje provádět úpravy, které by jinak nebyly možné.