Glosář

XOR je bitová operace s daty, která má za úkol prodloužit životnost flash média. NAND flash paměti, které jsou využívány v paměťových kartách, flash discích, mobilních telefonech, SSD atd., mají fyzikálně daný počet zápisů a mazání, po jehož dosažení jsou na konci své životnosti. XOR udělá ze vzorků (patterns) uživatelských dat zcela náhodný šum, který je přívětivější s ohledem na fyzikální vlastnosti NAND paměti a prodlouží tak její životnost.

Flash čipy typu NAND (současná SSD, mobilní telefony…) mají omezený počet cyklů zápisu a mazání dat. Pokud by z pohledu zápisu a mazání paměťový čip fungoval stejně jako běžný pevný disk, jeho životnost by nebyla příliš dlouhá. Docházelo by k nadměrnému opotřebení některých frekventovaných paměťových bloků a naopak jiné by zůstaly nevyužité. Část paměti by tak degradovala rychle a pokud by dosáhla konce své životnosti, došlo by k degradaci celého paměťového média. Tento neduh řeší funkce Wear Leveling.

Plastový nástroj ve tvaru trsátka, který poslouží jako pomůcka při servisu notebooků a jiné elektroniky. Pomocí trsátka je např. možné snáze odstranit “nacvaknuté” plastové kryty, když se snažíme z notebooku vyndat pevný disk či SSD.

TPM - Trusted Platform Module je kryptografický procesor, se kterým se setkáme zejména v počítačích s OS Windows, ale podporu má i v Linuxu. Kryptografický procesor se stará o ochranu integrity počítače, kontroluje při startu, zda kombinace hardware a software je důvěryhodná (není narušená) a chrání tak uživatele, jeho data, ale například i autorskými právy chráněný obsah třetích stran (filmy, hudbu, počítačové hry…).

TBW je zkratka pro Terabytes Written a vyjadřuje očekávanou životnost SSD vyjádřenou počtem TB (terabajtů), které SSD zvládne zapsat (a následně také počítač z SSD přečíst) bez chyby. Hodnota je určena odhadem na základě testování výrobce a je ji třeba brát s určitou rezervou. Životnost SSD je tak přímo ovlivněna kvalitou paměťových čipů a metodou jejich výroby. Nejvyšší životnost mají paměťové čipy SLC (Single-Level Cell) vyrobené nejstarší technologií a tedy s nejmenší hustotou zápisu a tím danou nižší kapacitou. Vyšší kapacita se tak významně promítne do ceny. Poměr kapacita/cena se mění k lepšímu s rostoucí hustotou zápisu, kterou nabízejí modernější čipy MLC (Multi-Level Cell), TLC (Triple-Level Cell), QLC (Quad-Level Cell)... Čím více vrstev a stavů (binárních hodnot) má jedna paměťová buňka, tím paměťový čip umožní uložit více dat. Ovšem za cenu nižší spolehlivosti a tím danou menší hodnotou TBW.

SSHD je kombinací HDD a paměti typu NAND, kterou využívají mj. SSD. U SSHD neslouží k ukládání dat způsobem, jakým pracují SSD, nýbrž jako cache (rychlá vyrovnávací paměť). Tato paměť tak uchovává nejčastěji používaná data a jako hlavní úložiště slouží HDD. Účelem této kombinace je vyšší rychlost čtení a zápisu při zachování vysoké kapacity. SSHD je zkratka pro Solid State Hybrid Drive.

SSD - Solid State Drive je datové úložiště bez mechanických částí. Data jsou ukládána na paměťové čipy typu NAND a základní princip je podobný, jako u paměťových karet či flash disků. SSD však kvůli vyšší životnosti, spolehlivosti a rychlosti využívají pokročilé funkce, kterými jsou Remapping, Overprovisioning, Wear leveling a Trimming. Moderní SSD již opustili SATA rozhraní a komunikují pomocí NVMe, respektive AHCI protokolu, které umožňují násobně vyšší rychlost ve srovnání se starším SATA.

SMR neboli Shingled Magnetic Recording. Jedná se o šindelový magnetický zápis, se kterým se setkáme u modernějších pevných disků (HDD), kde se výrobci snaží vtěsnat více dat do magnetických stop. Využívají k tomu šířku stopy, která je širší pro zápis, než pro čtení a to dovoluje, aby se stopy překrývaly. Tyto disky jsou vhodné spíše pro datová úložiště, kde nedochází k časté změně obsahu, typicky pro zálohování. Z pohledu obnovy dat je SMR komplikace.

Parkovací rampy slouží pevnému disku (HDD) pro bezpečné zaparkování čtecích hlav po vypnutí disku. Jsou umístěny mimo oblast datových ploten. Tato metoda bezpečného umístění čtecích hlav mimo datové plotny se používá patrně u všech moderních pevných disků. Dříve některé disky měly čtecí hlavy zaparkované ve středu datových ploten, ale od této metody z více důvodů výrobci disků upustili.

NAS je zkratka pro Network Attached Storage, volně přeloženo do češtiny síťové datové úložiště. Do NAS vkládáme jeden nebo více disků. S využitím více disků je možné sestavit diskové pole (RAID) a zvýšit tak zabezpečení ukládaných dat, případně zvětšit kapacitu. S NAS se nejčastěji setkáme v menších firmách a domácnostech a kromě funkce běžného souborového serveru obvykle disponuje řadou dalších funkcí, jako webový server, FTP, klient P2P sítí, různých multimediálních rozšíření atd.

LUKS je metoda šifrování disků používaná především v Linuxu a jedná se o zkratku Linux Unified Key Setup. Za jejím zrodem stál v roce 2004 Clemens Fruhwirth. LUKS se vyznačuje nezávislostí na platformě a tím použitelností v různých nástrojích a prostředích, což usnadňuje kompatibilitu mezi různými programy a zajišťuje implementaci správy hesel zdokumentovaným a bezpečným způsobem. LUKS jako backend pro šifrování disku využívá dm-crypt, který je součástí linuxového jádra od verze 2.6.

JTAG je zkratka pro Join Test Action Group, tedy způsob standardizovaného testovacího přístupu k integrovaným obvodům definovaného normou IEEE 1149.1 z roku 1990. Není nikterak striktní, avšak určuje způsob, jakým mohou být testovací logické obvody zařazeny do integrovaných obvodů již osazených základních desek a testovat propojení mezi jednotlivými komponentami. JTAG komunikuje pomocí 5 pinů TDI, TDO, TCK, TMS, TRST (a GND).

BIOS je zkratka pro Basic Input-Output System, tedy v češtině základně vstupně-výstupní systém. Jedná se o software (firmware), který po startu počítače inicializuje jeho hardwarové komponenty, umožní jejich nastavení, zapnutí či vypnutí a umožní správnou komunikaci mezi hardware a software v počítači. O BIOS hovoříme především v souvislosti IBM kompatibilními počítači.