Po ztrátě dat z disku je nejbezpečnější první krok vždy stejný: zařízení vypněte, disk odpojte a dále jej nepřipojujte ani na něj nespouštějte opravné či obnovovací nástroje, dokud nevíte, o jakou závadu jde. Teprve podle projevů disku se rozhodnete, zda případ zvládnete svépomocí, nebo patří do laboratoře. Diagnostika i svoz po ČR jsou u nás zdarma.

→ Podrobné informace o symptomech, značkách a typech pevných disků: Záchrana dat z HDD a externích disků

Průvodce obsahem

• První krok: disk okamžitě přestaňte používat
• Druhý krok: zjistěte, v jaké situaci jste
• Třetí krok: rozhodnutí svépomocí, nebo do laboratoře
• Tři rozšířené chyby, které stojí data
• Kam dál podle typu disku
• Často kladené otázky

První krok: disk okamžitě přestaňte používat

Ať jde o jakýkoli typ disku, platí jedno univerzální pravidlo: čím méně s poškozeným diskem manipulujete, tím vyšší je šance data zachránit. Vypněte počítač nebo odpojte externí disk a dál jej nepřipojujte – ani „jen na chvíli“, ani do jiného portu nebo kabelu v naději, že tentokrát naskočí. Právě opakované pokusy o spuštění jsou nejčastější příčinou, proč se z řešitelné situace stane neřešitelná.

U klasických pevných disků (HDD) je to nejkritičtější: pokud disk cvaká, chrčí nebo pípá, každé další roztočení může poškodit datové plotny a snížit šanci na obnovu. U SSD a USB flash disků sice nehrozí mechanické poškození, ale i tady platí, že další zápis na disk může nevratně přepsat data, která by jinak šla obnovit. Co udělat dál, závisí na tom, jak se disk chová – podle toho se zorientujete v dalším kroku.

Bezplatná konzultace, diagnostika, svoz

Druhý krok: zjistěte, v jaké situaci jste

První akce je u všech disků stejná. Liší se až to, co následuje – a to podle toho, jak se závada projevuje. Najděte níže situaci, která odpovídá vašemu disku; u každé uvádíme, co pravděpodobně znamená a zda má smysl cokoli zkoušet svépomocí. Pokud si nejste jisti zařazením, berte to jako signál nechat disk být a poradit se – konzultace je u nás zdarma.

Disk se vůbec nehlásí nebo nereaguje

Disk se po připojení neobjeví v systému, není slyšet jeho roztočení, nebo se sice točí, ale počítač jej nevidí. Příčin je více – od selhání elektroniky (PCB) přes vadu firmware až po mechanický problém – a z vnějšího chování je nelze rozlišit. Obnovovací software tu nepomůže: pokud se disk nehlásí, není z čeho číst. Riziko amatérského zásahu je vysoké, proto disk dál nezapínejte a vyžádejte si bezplatnou diagnostiku.

Disk se hlásí, ale data jsou nečitelná nebo systém chce disk naformátovat

Disk je v systému vidět, ale soubory chybí, oddíl se tváří jako prázdný nebo systém nabízí naformátování. Často jde o poškozený souborový systém – data fyzicky na disku zůstávají, jen k nim systém nenajde cestu. Nabídku na naformátování v žádném případě nepotvrzujte a nespouštějte opravné nástroje (například CHKDSK) naslepo – na disku s neznámým stavem, zejména u moderních HDD se šindelovým zápisem SMR, mohou zbytek dat přepsat. U jinak zdravého disku jde o jeden z mála případů, kdy lze za jasných podmínek zvážit obnovu svépomocí – viz třetí krok.

Disk cvaká, klepe, pípá nebo vrčí

Neobvyklé zvuky z pevného disku – pravidelné cvakání, klepání, pípání nebo škrábání – jsou téměř vždy známkou mechanické závady: poškozené čtecí hlavy, zadřený motor nebo poškozený povrch datových ploten. Toto je nejvážnější kategorie a jediná správná reakce je disk okamžitě vypnout a už jej nezapínat. Každé další spuštění poškozenými hlavami může nenávratně poškrábat plotny s daty. Software ani žádný domácí postup tu nepomohou. Případ patří výhradně do profesionálně vybavené laboratoře – co nejdříve nás kontaktujte.

Data jste smazali nebo disk naformátovali, jinak je funkční

Disk pracuje normálně, žádné neobvyklé zvuky, jen jste omylem smazali soubory nebo přeformátovali oddíl. Tady bývá šance na obnovu nejvyšší a riziko nejnižší – ovšem za jedné zásadní podmínky: na disk se od té chvíle nesmí nic zapisovat. U pevného disku s konvenčním (klasickým) magnetickým zápisem platí, že dokud nejsou data fyzicky přepsána, zůstávají obnovitelná. Toto okno ale výrazně zkracují dvě situace. U SSD a USB flash disků dokáže funkce TRIM smazaná data nevratně odstranit už během několika minut. A u pevných disků se šindelovým zápisem (SMR) – které se dnes v běžných spotřebitelských discích vyskytují čím dál častěji a z vnějšku je zpravidla nepoznáte – může i takto „jednoduchý“ případ vyžadovat zásah do firmwaru a servisních dat disku, protože tyto disky data fyzicky organizují odlišně. Zda má smysl obnovu zkusit svépomocí, řeší třetí krok.

Bezplatná konzultace, diagnostika, svoz

Třetí krok: rozhodnutí svépomocí, nebo do laboratoře

Nejdůležitější rozhodnutí celého postupu zní: mám na tomto disku něco zkoušet, nebo tím riskuji svá data? Odpověď nezávisí na vaší zručnosti s počítačem, ale na tom, o jakou závadu jde a jak nenahraditelná data na disku jsou.

Svépomocí lze obnovu zvážit jen tehdy, když platí současně všechny tyto body:

• jde o jasně logickou závadu – omylem smazaná data nebo naformátování, ne neznámá vada;
• disk je jinak plně funkční – nevydává neobvyklé zvuky, normálně se hlásí, nečte chybně;
• jde o pevný disk s konvenčním magnetickým zápisem – nikoli o SSD, USB flash ani o HDD se šindelovým zápisem SMR; u všech těchto médií je obnova smazaných dat svépomocí riziková a často potřebuje zásah do firmwaru disku;
• data nejsou kriticky cenná, nebo je máte ještě někde jinde – pro případ, že se pokus nezdaří.

Pokud všechny body sedí, lze opatrně použít osvědčený obnovovací software v režimu pouze pro čtení a obnovená data ukládat na jiný disk, nikdy zpět na ten původní. I tak platí, že každý zápis na původní disk snižuje šanci na úspěch.

Okamžitě do laboratoře patří disk, pokud nastane kterákoli z těchto situací:

• disk vydává neobvyklé zvuky nebo se po pádu či nárazu nehlásí – mechanická závada, software nepomůže;
• data jsou nenahraditelná – rodinné fotografie, firemní data, rozpracované projekty bez zálohy;
• disk je šifrovaný a nemáte klíč nebo heslo, případně jde o externí disk se šifrováním z výroby (řada WD My Passport, My Book a další);
• jde o SSD nebo USB flash a nejde o triviální smazání – tady je riziko, že software situaci zhorší, vyšší než šance, že pomůže;
• nejste si jisti, o jakou závadu jde – nejistota sama je důvod disk nechat být.

Hranice mezi „ještě to zkusím“ a „už to nechám na laboratoři“ je v praxi tenká a u moderních disků se posouvá ve prospěch opatrnosti. Pokud váháte, vyžádejte si bezplatnou diagnostiku – řekneme vám rovnou, zda by domácí pokus dával smysl, nebo by data spíše ohrozil.

Co když jste už něco zkusili?

Na tuto stránku se řada lidí dostane až ve chvíli, kdy už něco vyzkoušeli – disk několikrát připojili a odpojili, opakovaně restartovali počítač, spustili obnovovací software nebo potvrdili naformátování. Pokud je to váš případ, nepanikařte, ale od této chvíle přestaňte. Každý další pokus šanci na obnovu už jen snižuje, zatímco když přestanete, nic nezkazíte. To, že jste něco zkusili, neznamená, že jsou data ztracená – v řadě případů je dokážeme obnovit i poté, co předchozí pokusy proběhly. Skutečnou šanci na obnovu i rozsah případné škody spolehlivě ukáže až bezplatná diagnostika; do té doby s diskem dál nemanipulujte a uložte jej na bezpečné místo.

Bezplatná konzultace, diagnostika, svoz

Tři rozšířené chyby, které stojí data

Vedle správného postupu existuje několik rozšířených „rad“, které kolují internetem a v praxi pravidelně připraví lidi o data, jež by jinak šla zachránit.

Opakované zapínání v naději, že „to naskočí“. U disku s mechanickou závadou je každé spuštění hazard – poškozené čtecí hlavy mohou při dalším roztočení poškrábat plotny a z řešitelného případu udělat neřešitelný. Jednou vypnutý disk, který se choval podezřele, už nezkoušejte oživovat.

Spuštění obnovovacího softwaru naslepo. Obnovovací nástroje (Recuva, EaseUS a podobné) mají své místo – ale jen u jasných logických závad na jinak zdravém disku. Na disku s neznámou vadou, s mechanickými symptomy, u pevných disků se šindelovým zápisem SMR i u SSD a flash disků mohou zbytek dat přepsat. Pokud nevíte, v jakém stavu disk je, software nespouštějte.

Rýže a mrazák. Rýže a mrazák patří k nejhouževnatějším internetovým mýtům. Vložení utopeného disku do rýže nepomůže – rýže elektroniku spolehlivě nevysuší a skutečným rizikem po kontaktu s vodou je koroze a zkrat při zapnutí, ne vlhkost samotná. U pevných disků navíc bývá poškozená elektronika disku (PCB), se kterou rýže nic neudělá. „Zmrazení“ disku v mrazáku je rada z dob dávno zastaralých technologií; dnes způsobuje uvnitř disku kondenzaci a korozi a stav jen zhoršuje. Disk po kontaktu s vodou nezapínejte, nerozebírejte a co nejdříve jej dopravte do laboratoře.

Kam dál podle typu disku

Když víte, v jaké situaci jste, najdete podrobné informace o symptomech, postupech a značkách na stránce věnované konkrétnímu typu média:

• Pevný disk nebo externí disk (HDD) – Záchrana dat z HDD a externích disků
• SSD disk – Záchrana dat z SSD
• USB flash disk – Záchrana dat z flash disků
• Síťové úložiště NAS – Záchrana dat z NAS
• Diskové pole RAID – Záchrana dat z RAID
• Nevíte přesně, o jaké médium nebo závadu jde? – poradíme vám při bezplatné konzultaci

Pokud vás zajímá, co se s diskem děje poté, co nám jej pošlete – od příjmu přes diagnostiku až po předání obnovených dat – popisuje to krok za krokem stránka Jak probíhá záchrana dat z externího disku. Pokud naopak řešíte spíše opravu disku než záchranu dat, vysvětlení rozdílu najdete na stránce Oprava HDD disku.

Často kladené otázky

• Jak obnovit data z disku?
• Mám disk hned vypnout, nebo nechat běžet, dokud nezkopíruji data?
• Kdy obnovovací software pomůže a kdy nevratně uškodí?
• Podle čeho poznám, jestli je vada mechanická, nebo softwarová?

Jak obnovit data z disku?

„Obnovit data z disku“ a „zachránit data z disku“ znamenají v praxi totéž a postup je stejný: disk vypněte, odpojte a nespouštějte na něj obnovovací nástroje, dokud neznáte typ závady. Podle projevů disku se pak rozhodnete mezi svépomocí a laboratoří. U mechanického poškození (cvakání, disk se neroztočí) obnovu nezkoušejte sami.

Mám disk hned vypnout, nebo nechat běžet, dokud nezkopíruji data?

Záleží na tom, jak se disk chová. Pokud vydává neobvyklé zvuky (cvakání, klepání, pípání), hlásí chyby čtení nebo se po pádu chová podezřele, okamžitě jej vypněte – každá další minuta provozu může poškození prohloubit a snížit šanci na obnovu. Pokud disk pracuje zcela normálně a jde jen o omylem smazané soubory na jinak zdravém disku, můžete data zkusit zkopírovat na jiný disk – ale jakmile se objeví cokoli neobvyklého, přestaňte. U mechanických závad platí, že čekáním a dalšími pokusy se poškození zpravidla jen prohlubuje.

Kdy obnovovací software pomůže a kdy nevratně uškodí?

Obnovovací software (Recuva, EaseUS a podobné) pomáhá pouze u jasných logických závad na jinak funkčním disku – typicky omylem smazaná data nebo naformátování. V takovém případě jej použijte v režimu pouze pro čtení a obnovená data ukládejte na jiný disk. Naopak u disku s neznámou vadou, s mechanickými symptomy, u moderních HDD se šindelovým zápisem SMR i u SSD a flash disků může software zbytek dat přepsat a obnovu znemožnit. U SSD a flash je navíc kvůli funkci TRIM okno na obnovu velmi krátké. Pokud si nejste jisti stavem disku, software nespouštějte a poraďte se – konzultace je zdarma.

Podle čeho poznám, jestli je vada mechanická, nebo softwarová?

Spolehlivé rozlišení vyžaduje diagnostiku, ale orientačně platí: mechanická závada se nejčastěji projevuje neobvyklými zvuky (cvakání, klepání, pípání), tím, že se disk vůbec neroztočí nebo se nehlásí v systému, případně se objeví po pádu či nárazu. Softwarová (logická) závada se naopak pozná tak, že disk se normálně hlásí, je v systému vidět a chová se technicky v pořádku, jen jsou data nedostupná, oddíl se tváří jako prázdný nebo systém nabízí naformátování. Hraniční je situace, kdy disk čte pomalu, „zamrzá“ nebo hlásí chyby čtení – to může být počínající mechanický problém a je bezpečnější jej řešit jako vážnější závadu. V případě nejistoty využijte bezplatnou diagnostiku.

→ Podrobné informace o symptomech, značkách a typech pevných disků: Záchrana dat z HDD a externích disků